Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Obraz redaktorské práce v českých seriálech natočených po roce 2000
Střihavková, Klára Sofie ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Práce se zaměřuje na analýzu mediálního obrazu novináře a redakční práce v českých seriálech natočených po roce 2000. Prostřednictvím kvalitativní narativní analýzy si klade za cíl interpretovat zachycení postav redaktorů a stereotypů, které s sebou tyto postavy přináší. V teoretické části práce čtenář získává orientaci v problematice několika tematických oblastí. Jsou zde vymezeny základní pojmy k pochopení tématu, především pak koncepty konstrukce reality a mediální reprezentace. Teoretická část také vymezuje novinářskou profesi a žánr seriál. V praktické části je analyzováno, jakým způsobem vybrané vzorky reprezentují profesi novináře. Zkoumanými seriály jsou Dokonalý svět (TV Nova, 2010), Reportérka (ČT, 2015) a Redakce (TV Nova, 2004). Práce zkoumá, jak tyto seriály reflektují práci redaktora, hierarchii a fungování redakce, novinářské postupy, gender a životní styl žurnalistů.
Konstrukce představ o první republice pohledem dvou generací na příkladu stejnojmenného televizního seriálu
Hložková, Dominika ; Baslarová, Iva (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce "Konstrukce představ o první republice pohledem dvou generací na příkladu stejnojmenného televizního seriálu" se zabývá vytvářením představ o historickém období na základě sledování českého seriálu První republika, vysílaném od ledna 2014 do června 2014 na programu České televize. Cílem práce je ukázat, jak prostřednictvím mediálních obsahů spolukonstruují diváci dobu, kterou sami nezažili. To je porovnáno s diváky, kteří první republiku zažili a mohli ji tak se seriálem subjektivně srovnat. Publika obou generací jsou zkoumána rovnocenně a následně porovnána. V teoretické části jsou představeny základní myšlenky sociálních a mediálních konstruktivistických teorií a účinky televizního vysílání na publikum. Výsledná analýza získaných dat pak sice z těchto teorií vychází, ale snaží se přinést novou hypotézu. Výzkum se opírá o kvalitativní metodu zakotvené teorie Strausse a Glasera a pro bádání byly použity metody polostrukturovaného rozhovoru a skupinového rozhovoru.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.